od zrakového klamu k matematickému principu řádu
I
když se veškeré umění do určité míry spoléhá na optické iluze, op art s nimi
prvoplánově pracuje, aby zkreslil naše vnímání (objekty se se vzdáleností zmenšují, tmavé barvy způsobují iluzi hloubky, naopak světlá místa z obrazů opticky vystupují...)
V
polovině 60.let si někteří umělci uvědomili, že kralování pop artu
nemůže být věčné a začali hledat nové zdroje umění. Impulsem byla výstava Reagující
oko
(1965) v New Yorku.
Média
dala novému směru název ještě před otevřením výstavy jako paralelu k pop
artu (popular
art) op
art (optical
art).
Veřejnost
přijala nový směr s nadšením a v duchu op artu se začala i oblékat a zařizovat
interiéry. Kritici brali op art jako pouhou trikovou záležitost, módní vlnu,
která brzy odezní. Jejich předpověď jepičího života se ovšem splnila.
Victor Vasarely (1908 - 1997)
maďarsko
francouzský malíř, považován za otce op artu. Jako ústřední problém bral iluzi
pohybu. Chtěl vytvořit takové umění, které by bylo sdílné a bylo by možné s ním
dále pracovat třeba v architektuře.
Vasarely využívá
jednoduchých principů – vzdálenější předměty vypadají menší, zakřivením puntíků
se z dvojrozměrného kruhu stává trojrozměrná koule…
Bridget Rileyová (*1931)
Na
rozdíl od Vasarelyho,
který používá celé spektrum barev v nejrůznějších tónech, Rileyová si
vystačí pouze s černými a bílými liniemi či body.
Zeslabováním
a zesilováním linií vytváří iluzi vlnění, rytmu a deformace v prostoru. Této
technice říkáme „moaré“.
Černobílou
kombinaci opustila Rileyová až
po roce 1966, kdy se do jejích prací dostává barevný kontrast a variace tónů.
Vladislav Mirvald (1921 - 2003)
nejvýznamnější
představitel českého op artu a tvůrce moaré.
Richard Anuszkiewicz (*1930)
- jeden z nejvýzmnějších amerických popartistů, který
pracuje na podobných principech jako Vasarely. Jeho obrazy často působí jako "zářiče".
Michael Kidner (1917 - 2009)
britský výtvarník, jež
své práce vytváří ze sítí čar, které vizuálně připomínají technické výkresy.
V
tomto ohledu bychom mohli mezi op artové umělce zařadit i olomouckého rodáka
Jiřího Lindovského (*1948).
Zatímco
op art vytváří pohyb iluzorní, kinetické umění
pracuje se skutečným pohybem v trojrozměrném světě. Své kořeny nachází mj. v
ruském konstruktivismu. Roku 1920 vytvořil ruský konstruktivista Naum
Gabo (1890 - 1977) první kinetické dílo: ocelovou tyč poháněnou motorem.
Alexander Calder (1899 -1975)
- nejznámější tvůrce mobilů (mobilních abstraktních plastik, termín mobil vymyslel Marcel Duchamp). Jeho rané práce byly poháněny motorem, většinou však využíval energie větru. Toužil tvořit „pohyblivé Mondriany“ – odtud barevnost jeho mobilů, tvarově zase připomíná surrealistické objekty Juana Miróa.
 |
| mobil |
 |
| stabil-mobil |
 |
| stabil |
Komentáře
Okomentovat