Události a představení
„Dnešní mladý umělec už nemusí říkat: Jsem malíř (nebo básník nebo tanečník). Je prostě umělec.“ Allan Kaprow,1958
Útok na smysly, vzniklý kombinací
nejrůznějších uměleckých disciplín a spoluprací básníků, malířů, hudebníků… se
začal nazývat happening
–
příhoda.
Hlavním prostředkem tohoto druhu
umění byla provokace. Prostředkem proti pasivitě a lhostejnosti, který poprvé
použili dadaisté v
kabaretu Voltaire,
kde také poprvé prolomili hranice mezi jednotlivými druhy umění.
John Cage (1912 – 1992)
V roce 1952 předvedl neobvyklý koncert, který
dirigoval z vysokého žebříku. Jeho akce byly často spojeny s hudbou, která však byla pojímána netradičním způsobem - všechny zvuky, které vydávají hudební nástroje, jsou hudbou - tedy i když budeme hudební nástroje destruovat, budou zvuky, které při destrukci vznikají, hudbou.
Odtud akce "Preparated piano".
Allan Kaprow (1927 - 2006)
Žák Johna Cage a zakladatel happeningů v pravém slova smyslu, jak je známe nyní.
Happening se může odehrát kdekoli,
i „v obchodním domě, za jízdy na
silnici, pod kupou hadrů, v přítelově kuchyni, a to buď najednou, nebo
postupně…“
(Allan Kaprow)
Nejvýznamnějším přínosem happeningů
je fakt, že se jich může účastnit každý. Kritik Jill
Johnston
píše: „Může ho dělat každý. Ta myšlenka
zachvátila v 60.letech umělecký svět jako lokální válka. Malíři tančili.
Tanečníci dělali hudbu. Skladatelé psali poezii. Básníci dělali akční události.
A toho všeho se účastnili všichni lidé okolo včetně kritiků, manželek a dětí.“
“Environments, Situations, Spaces” 1961
Fluids, 1967
Allan Kaprow se stal také členem hnutí Fluxus, které se v 60. letech 20. století rozšířilo z USA do Evropy a posléze i do Japonska. Stálo na odkazech dada a zasahovalo do mnoha uměleckých odvětví. Zásadní myšlenkou v hnutí byla svoboda projevu a odsouzení komercionalizace umění.
Happeningy často vznikaly také na protest proti událostem ve společnosti. V USA byla terčem především válka ve Vietnamu, proti které pořádala happeningy třeba dodnes činná japonská umělkyně
Yayoi Kusama (1929)
na turisticky atraktivních místech, jako je Brooklynský most, Wall Street nebo Central Park, označila nahé účastníky pro ni typickými puntíky a společně pálili americkou vlajku.
V našem, tehdy socialistickém Československu, byl mezi nejaktivnějšími tvůrci happeningů zcela jistě pozdější rektor Akademie výtvarných umění a generální ředitel Národní galerie v Praze
Milan Knížák (1940)
Narodil se v Plzni. Po absolvování gymnázia studoval na Vysoké škole pedagogické obor ruský jazyk-výtvarná výchova, ale nedokončil ani první ročník. Přestože se dostal do přípravného ročníku Akademie výtvarných umění, ani tady nedokončil ročník a stejný osud ho čekal i na Matematicko-fyzikální fakultě, jen s tím rozdílem, že odešel z vlastního rozhodnutí.
Kromě tradiční výtvarné činnosti se věnoval také uspořádáváním happeningů. které měly za úkol účastníkům změnit pohled na stereotypní život v socialistickém Československu. Byl více než 100x zatčen a vyslýchán Státní bezpečností.
Procházka po Novém světě
Spusta happeningů nebyla realizována a zůstala jen v návrhu:
Milan Knížák – Burning Mind Ceremony (1975)
Lidé
se vyšplhají na velikou skálu, svléknou si oděvy, sbalí do balíků,
Polejou
hořlavinou, zapálí a metají ze skály dolů.
Potom
šijou z předem přinesené látky nové oděvy.
(Při
práci mohou zpívat krásné písně.)
V
nových šatech pomalu sešplhá)vají dolů a rozcházejí se.
Milan Knížák - Bílý proces (1977)
Setrvej
10 dní v bílé místnosti s bílým nábytkem, s bílými obrazy, atd.…
Jez
jen bílé jídlo.
Pij
bílé nápoje.
Oblékej
bílé šaty.
Čti
bílé knihy (bez černých písmen).
Můžeš
také malovat bílé obrazy, tvořit bílé sochy, bavit se jakýmkoli vyráběním
bílých věcí (pomocí bílých nástrojů) nebo si hrát s bílými objekty.
Učiň
bílými i své myšlenky.
O tom, že happeningy jsou živé i v současné době, svědčí akce z newyorského nádraží "Frozen Grand Central" z roku 2008: §
http://www.youtube.com/watch?v=jwMj3PJDxuo
Performance se od happeningů liší tím, že vzhledem k tomu, že jde o "představení", nepředpokládá tvůrce aktivitu diváka - ten zde hraje pasívní roli, zatímco u happeningu se může zapojit či reagovat na děj, jeho reakci však tvůrce neovlivňuje.
Carolee Schneemann (1939)
V roce 1964 uspořádala v Paříži a New Yorku akci s názvem "Meat joy" - https://www.youtube.com/watch?v=Fw_wW2v45eI
Představení chtělo
spojit dotek, zápach, chuť a zvuk v jediné umělecké dílo. Aktéři měli těla
potřená krví syrového masa, svíjeli se a pohrávali si se syrovými rybami,
kuřaty a uzeninami.Schneemannová
předvedla své odmítnutí Antropometrií Yvese Kleina, které považovala za
sexistické. Sama tak převzala roli dirigování animalistického chování mužů i
žen bez předsudků.
Laurie Anderson (1948)
Americká umělkyně, v současné době se věnuje především hudbě. Zkonstruovala
speciální zařízení – spojení žárovky a mikrofonu, které se dalo vložit do úst.
Prozářila si tak zuby a tváře a vydávala zvuky podobné houslím.
Petr Štembera (1945)
Je
právě jedním z nejvýznačnejších performerů 70.let v Čechách, který se snaží
reagovat na politickou situaci v zemi. Příznačná
je akce Bez názvu (1979), která originálním způsobem tematizuje ohrožení
člověka masovými médii:
„Umístil
jsem kuře mezi naplno hrající rozhlas a televizi a zabalil je do sítě. Četl
jsem noviny a zároveň sledoval eventuální pokusy kuřete o únik. Jakmile se kuře
pokusilo uniknout, polapil jsem ho, zabalil znovu do sítě a znovu umístil mezi
televizi a radio.
To jsem opakoval tak dlouho, dokud kuře totálně nerezignovalo.“
Na
počátku 60.let vznikla v hospodě U Křižovníků v Praze Křižovnická
škola čistého humoru bez vtipu, která sdružovala neoficiální a undergroundové umělce
s podobným životním postojem. Mezi její členy patřil i Eugen
Brikcius - v
roce 1967 uspořádal happening „Díkůvzdání“ jako slavnostní hold chlebu.
Happening spočíval v tom, že každý účastník si přinesl bochník chleba a ten
položil k nohám bohyni Podchleby. Mohylu z chlebů zabavila policie.
Brikcius pak musel své umění obhajovat u
soudu. Sám soudní proces pak Brikcius prohlásil za happening, který ve
své absurditě překonal všechny umělcovy snahy.
Komentáře
Okomentovat